V dobách hlubokých změn
8. 2. 2011
Žijeme v dobách hlubokých změn, kdy v lidském vědomí dochází k evolučnímu skoku.
Předchozí stav, kdy se lidé báli vnějšího světa a vůbec o vlastní přežití i pokračování svých genů, nahrazuje přístup, kdy si člověk uvědomuje, že je přímým spolutvůrcem reality a že druzí ho vůbec neohrožují ani neusilují o jeho oslabení, aby nad ním mohli zvítězit, ale že jsou jeho bratři a sestry, díky nimž svých (respektive jejich společných) cílů dosáhne snadněji a rychleji.
Podmíněnost, vzbuzování strachu a hrozby nedostatkem začíná v kolektivním vědomí lidstva ztrácet svoji hypnotickou moc. Lidé se již nedají tak snadno ovládat a ochočovat, aby bez námitek vykonávali to, co po nich chtějí autoritativní vládci – většinou samozvaní, kteří svoji moc čerpali ze slušnosti a ohleduplnosti druhých.
Objevuje se stále více lidí, kteří nemají strach postavit se zbytečným a nesmyslným požadavkům, které na ně klade systém, a žádají vysvětlení a rovnocenný přístup.
Zrovna tak se jedinci a menšinové skupiny nebojí vytvořit si vlastní hranice a požadují, aby se s nimi jednalo s důstojností, otevřeností a úctou. Manipulace, emocionální vydírání a falešná diplomacie snažící se druhé dotlačit prostřednictvím skrytých a postranních úmyslů ztrácí na účinnosti. Většinou tyto techniky bývají odhaleny a odmítány.
Nastává doba průhlednosti, upřímnosti a bezelstnosti. Není to snadné, protože pro mnohé se to rovná obnažení, které je zbavuje masek a ochranných oděvů jejich vnějších jistot, a vystavují je možnostem, že budou zraněni, vystaveni nepříjemným situacím, před nimiž se zprvu nebudou umět ochránit.
Na každého tato doba klade velké nároky, protože se musí naučit a beze strachu začít projevovat nové způsoby, jak si zachovat vnitřní klid, důstojnost a osobní hranice. Jediným fungujícím přístupem k životu se stává život žitý srdcem a podle duchovních zákonů.
© Ivana Muková 2011
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář