Marnost nad marnost... To že je ta transformace?
Někdy nás v průběhu transformace přepadnou stavy, kdy pro nás nemá nic smysl, kdy nechápeme, co a proč děláme. Je to taková prázdnota... možná i strach, že znovu nenaskočíme a zůstaneme v tomto vakuu už napořád...
Staré ještě neodešlo, a nové se zatím ani nevynořuje na obzoru...
Rozpad iluzí? Někdo naházel našemu egu hračky do kanálu? :-)
Je to těžké období, a mnohdy vyžaduje nasazení celého našeho člověka, abychom tím prošli. Když celý život (nebo aspoň hodně dlouhou dobu) něco vytváříme, rozvíjíme, hrajeme si s tím, baví nás to a naplňuje potěšením, tak když najednou ta energie vyvane do ztracena... a my nechápeme, kam se to nadšení a ta radost a ta láska poděly... Stojíme a koukáme a nevíme, co si o tom myslet.
Nejde se vrátit zpátky, a nejde ani jít kupředu.
Děje se to lidem hodně při rozpadu manželství, když je vyhodí z práce, nebo když odejdou do důchodu...
Spousta hraček tady na planetě je jenom dočasná, v hloubi duše to dobře víme, ale to neznamená, že bychom do toho nešli s plnou vervou, a mnohdy i vabank :-)
(c) Ivana Muková 2010
https://ivanamukova.estranky.cz