17. listopad 2009 – po 20 letech
O čem jste tehdy snili a co se z těch snů stalo realitou? A co ne?
Snila jsem, že budu na volné noze (mít živnostenský list za komunistů nešlo) - splnilo se.
Podívat se aspoň jednou do některé z English speaking country - splnilo se.
Další svoje sny ani nevím, ony to sny ve smyslu vizí k naplnění ani nebyly, spíše víceméně nesplnitelné fantazijní představy...
Konkrétně v pátek 17.11.1989 jsem byla prvně v životě v Řecké restauraci, a když mi v sobotu volaly spolužačky, jestli jdu na Václavák, tak jsem ani nevěděla proč a myslela si, že je to jen jejich další žertík :-)
Jinak jsem moc ráda, že už policajt a úředník nerozhoduje o tom, co smím číst a jaké mít správné názory, že mohu cestovat, aniž by to vládnoucí třída musela schvalovat, že je na výběr z potravin (když byl roku 1990 v Praze Allen Ginsberg a přednášel nám na fakultě - o tom se nám ani nesnilo, že bychom ho viděli na vlastní oči!!! - tak řekl, že tady pochopil, že pokud jsme nechtěli hladovět, museli jsme jíst i nekvatiltní potraviny), a tak dále a tak dále...
Prostě jsem ráda, že mám k dispozici všechno, co mladá generace považuje za "normální" a "základní předpoklady" - tenkrát to tak nebylo a nešlo s tím nic dělat (pokud jste nechtěli být trestáni, zavřeni a svoje blízké vystavit perzekvováni...)
Takže: ať žije to, že můžeme volně dýchat, pohybovat se, vzdělávat se a říkat, co si myslíme, aniž bychom za to pykali.
Diskuse na toto téma na Nové Zemi:
17.listopad 2009 - po 20 letech